salat napísal:

no to ani tak lahko nenajdes. Ako pisem, ten vypocet je tuze komplikovana vec a preto sa skor robia skusky a pokusne merania koeficientu trenia. Samotni vyrobcovia neradi tento udaj pustaju do sveta...ale z toho co viem(e):

Koeficient trenia:
Sliky na cistom asfalte (Formula1) cca 1,02 -1,05
Semi-sliky na asfalte (preteky dovrchu, okruhove) cca 0,9 - 0,95
Bezne cestne pneu na suchu cca 0,8-0,85
Bezne pneu na mokrom asfalte cca 0,4-0,5
Bezne pneu na cistom lade pri -30°C cca 0,4-0,5
Bezne pneu na utlacenom snehu cca 0,2-0,4
Bezne pneu na lade s vodou (pri 0°C a viac) cca 0,05
Bazne pneu na vode (aquaplaning) - 0,00

ale to su empiricke hodnoty, jasne ze sa lisia podla podmienok, no mozu Vam dat predstavu ako sa asi meni prilnavost na roznych povrchoch.

Německý autoklub ADAC vyzkoušel pět různě širokých pneumatik na stejném voze. Zjistil, že širší pneumatiky dávají autu lepší jízdní vlastnosti, ale ubírají na komfortu. Užší kola zaručují větší hospodárnost a chovají se lépe při nebezpečném aquaplaningu.

S širšími plášti auto také lépe brzdí. Zatímco vůz s pneumatikami o šířce 185 potřeboval k zastavení 41 metrů, auto obuté plášti 225 zvládlo zabrzdit po 35,8 metrech. Podobné rozdíly naměřil autoklub také na mokré silnici.

Avšak při aquaplaningu, kdy auto začne ve vodě plavat a stává se neovladatelným, získávají navrch úzká kola. S širokým obutím se testovací auto dostalo do potíží v rychlosti 69 km/h, ale po přezutí na úzké gumy se aquaplaning dostavil až v rychlosti 80 km/h.

Zdroj: http://auto.idnes.cz/skola-letnich-smyk ... -i-n.......

Väčšina výrobcov automobilových plášťov odporúča pri výmene letných pneumatík za zimné použiť plášte s užším rozmerom behúňa. Užšia pneumatika sa lepšie zarezáva do snehu, čím sa zvyšujú jej záberové vlastnosti. Širšia má tendenciu vyšmýkať si pod sebou klzkú plôšku, čo spôsobuje znižovanie záberových vlastností.
Na základe výskumov spoločnosť Dunlop však toto tvrdenie nepotvrdzuje. Ukázalo sa, že plošné zaťaženie klesá veľmi pomaly a nárast dĺžky lamiel spôsobuje nárast záberu. Na širšom behúni sa dajú lepšie odladiť záberové figúry a odtokové kanáliky, čím sa dosiahne lepšie rozloženie tlaku v rámci styčnej plochy a optimalizuje sa tiež odtok vody alebo kašovitého snehu, čo zlepšuje záber a ovládanie bez negatívnych vplyvov aquaplaningu a slushplaningu.

Ak sa vozidlo s pneumatikou šírky 295 mm pohybuje rýchlosťou 72 km/h po vozovke so súvislou vrstvou vody hrúbky 1mm, tak každú sekundu musí pneumatika odviesť z kontaktnej plochy 5,9 litra vody .

fuserpietro napísal:

pozor, bavime sa o specifickom pripade a tym je zima a sneh, treba brat do uvahy vsetky faktory a zapnut mozog. samozrejme ze na suchej asfaltovej vozovke to bude presne naopak - cim sirsia guma tym lepsia trakcia. Sneh a lad ma uplne iny koeficient trenia a vstupuje do hry ovela viac faktorov ako v lete suchu a teple. A dolezitou vecou vec je, ze cela tema pojednava o ROZBIEHANI sa na snehu, vid prvy prispevok. V tomto specifickom pripade som si celkom isty ze vyhodu bude mat uzsia pneumatika, pretoze pod nou vznikne vacsi tlak na cm2 a tym padom sila ktora je potrebna na presmyknutie gumy na podklade je vacsia ako pri penumatike s sirsou plochou zaberu kde je tlak rozlozeny na vacsej ploche. v reali bude mat pneu so sirkou 205 nepatrnu vyhodu oproti 225 a obrovsku vyhodu oproti 255 nad ktorymi rozmysla Mato v prvom prispevku.
Jeden dokaz z relaneho zivota - vsimni si na akych gumach sa jazdia sutaze na snehu, rozhodne to su skor galusky ako valce